Gii mun lean?

Mu gohččodit Anáris Mággá-Jovnnan. Mu eadni lei Jovnna-Niillas Gihte (r. 1865) nieida. Son lei bájasšaddan Oarje-Anáris Menešjávrri gáttis. Son lei riegádan 1898:s ja jámii 1976:s. Su eadni lei Risten, guhte lei Čálkko-Nillasa nieida.

Mu áhčči gohcodedje Lásse-Ovllán (Lars Ole). Son lei riegádan 1872:s Buolbmágis. Anárii son fárrii 1901:s, dán seamma jage go náitalii Gihte-Lemet Rávnnáin.

Mun riegádin 17.1.1943. Mu vánhemat ásaiga dalle Roggejávrris, 15 kilomehtera Anára márkanis máttásguvlui Oađđuoaivvi máttabealde. Dalá eallimii gulle lunddolaš oassin sámegiella, álbmotárbi ja árbevirolasš ealáhusat - sámekultuvrra vuođđoelemeanttat. Sudno luhtte ásadettiin bessen oahpásmuvvat sámegiela riggodahkii, erenoamážit bivdui, boazodollui ja luonddudilálašvuođaide guoskevaš sániide. Muittán, mo mu eadni Mággá lávii deattuhit ahte sámiid árbevirolaš dáidduide lea álo gullan govvidit birrasa sániiguin. Maŋŋá gullen sus ahte olmmoš galggai máhttit johtit meahcis nuppi válddahallama mielde; giella nappo doaimmai juogalágan sánálaš kártan.

Go ledjen gietkkamánná, de áhčči ealihii iežas bearraša boazodoaluin, dasa lassin sus ledje šibihat.

Eváhkkui vulggiimet čakčamánu gaskkamuttus 1944:s. Mu áhčči Lásse-Ovllá lei giđđadálvve boazomeahcis gáldnan ja sutnje lei hui váttis lihkadit. Nuba soalddáhat šadde guoddit su geaidnogurrii. Anára márkanis min lágidedje stuorra duiskalaš guorbmebiilla lávddi ala, gos náđđáimet gokčasiid vuolde gitta Roavvenjárgii. Roavvenjárggas Giema-gávpogii manaimet togain ja das dámppa fárus gitta Raahei. Raahes Ylivieskai jotkkiimet guorbmebiilla lávddi alde.

Suoidnemánu loahpas 1945 máhcaime etniin fas Anárii. Áhcci lei jápmán eváhko áigge. Eadni bijai mu Rivdola oarbbes mánáid ruktui. Ledjen doppe juovllaid rádjai 1945. Miessemánus 1946 mu bidje Áŋŋelii Máijjo-Niillasa biebmobárdnin. Ledjen su luhttte čakčamánu gaskkamuddui 1950.

Álbmotskulvlla vázzen Anára márkanis. Skuvlla álggii hui hejot; ledjen dán čavčča aidna sieiva sámegielalaáš. Vuosttas skuvla dálvi manai nuo ja na. Go miessemánu loahpas 1951 dollojuvvon skuvllajagi loahpahandilálašvuođas leimmet ožžon duođaštusaid, bivden ahte Oula Näkkäläjärvi muitalivččii mii doppe čuožžu. Sus gullen ahte ledjen ožžon njealljis oahpoavdnasis buot heajumus árvosániid. Erenomáš lossadit munnje guoskai go gullen, ahte ledjen eadnigielasge ožžon buot heajomus árvosáni. Ledjenhan opahpan lohkat sámegillii Tuomo Itkosa abbesis giđđadálvve 1948.

Skuvlla maŋŋá bargen buotlágan bargguid Sámis gitta 1969 rádjai. Dasto háhken alccesan ođđa ámmáha. Bargagohten guolledutkiguoktain Olli ja Pekka Tuunaisiin. Dutkkaimmet Sámi johka- ájacáziid guollebuvttadanvejolašvuođaid. Moai Olliin letne cállán dán áššis dieđalaš čállosiid, mat leat olggosaddojuvvon maiddái Sámi Cuvgehussearvvi ráiddus. Sámepolitihkkii álgen 1970-logu gaskkamuttus. Ledjen Sámi Parlameantta ja Sámedikki lahttun jagiid 1976-1999. Sápmelaš-bláđđái čálligohten 1970-logu álggus. Bláđi vástideaddji doaimmaheaddjin ledjen 1980-1998.