Aiddo dál lea jođus máilmmiviidosaš epidemiija, mii lea leamaš oalle roassun miehtá máilmmi. Dien pandemiija lea dagahan ng. koronavirus. Dát ii leat áibbas ođđa ášši dán máilmmis, dasgo ovdalge leat leamaš sullasaš pandemiijat. Beakkán spánskkadávda lea das okta ovdamearka.

Diet issoras golgodávda leavai Anárii jagi 1920 ođđajage-guovvamánus. Spánskkadávdii jápme Anáris 190 olbmo, sullii logádas gieldda olmmošlogus. Spánskkadávdii jámii maiddái mu áhkku Risten (Kristiina Kitti) 23.1.1920. Aiddo diet áiggit ja dat ovddit jagit ledje leamaš hui váddásat erenoamážit badjebearrašiidda. Dalle ledje goavvejagit, ja nuba duháhat bohccot nelgo jámas. Badjeolbmuin soapmásat nohkkojedje measta juo oalát bohccuin ja bearrašat bieđganedje.

Ná geavai maiddái eadnán vánhemiidda Ristenii ja Niillasii (Jovnna-Niillas Kitti). Sudnos lei Menešjávrái luoiti Hahpahanjogaža njálmmis ruvnnameahccetoarpa ja dat bázii ávdimin. Eadnán oappáguovttos biigostalaiga dáluin. Su vieljat fas reŋgostalle borramušbálkkáin fulkkiideaset (Bikko-Hánno Lismmás, Basejár-Ovllá Basejávrris ja Gáppe-Jovnna Leammis).

Mu áhčči Lásse-Ovllá (Lars Ole West) ásai eamidiinnis Lemet-Rávnnáin Roggejávrris. Sudno viđa mánás golmmas jápme spánskkadávdii. Diet golbma nieiddaža leat hávdáduvvon Anára girkoeatnamii. Mo lea vejolaš ahte diet dávda ollii guhkkin Ipmilsealggi duohken bohccuiguin barggadeaddji fulkkiidan lusa?

Sámemusea teaksta muitala juoidá dien dávddas: "Spánskkadávdda loahppačájálmas álggii juovlamánus 1919. Suomas dán maŋimuš influensábáru vártnuheamos dáhpáhusat vásihuvvojedje Anáris. Anára ja Ohcejoga gielddaid guovlludoavttir Yrjö Jukola fuobmái spánskkadávdii buohccán olbmuid ođđajagemánu 10. beaivve 1920 Gápmasis. Sidjiide lei njommon virus, go sii ledje leamaš gávpemátkkis Norgga bealde Njávdámis. Dávda leavai johtilit Gápmasii ja das ain viidásebbui".

Badjeolbmot lávejedje johtalit dieid áiggiid Norgga rittus gávpemátkkiin. Sii lonuhedje bohccobiergguin borramušgálvvuid. Ja aiddo diet gávpemátkkit sáhtte lean oktan sivvan lávdadeamen spánskkadávdda Anárii. Virus lei várra gártan Norgga riddoguovlluide mearrajohttiid fárus. Gáppe-Jovnna dieđuid mielde diekkár gávpemátki sáhtii bistit moaddege vahku.

Dálá sámit eai leat dárbbašan vásihit diekkár áiggiid, ja nuba soapmásat sis leat gergosat romantiseret dan "dološ golleáiggi". Go gulan diekkár ságaid, de láven bisánastit muittašit, maid lean gullan boarráset olbmuin dieid áiggiid birra. Ovdamearkka dihte eadnán Mággá lávii muitaladdat munnje litna sámegielainis, man garas lei dat máilbmi, mas son lei bajásšaddan ja eallán. Geafivuohta lei šaddan sutnje juo unnivuođa rájes oahpisin ja son lei gártan vásihit maiddái spánskkadávdda, masa jápme Anára gielddas 190 olbmo - mealgat eanet go gahčče nuppi máilmmisoađis gieldda soalddáhat.

Olbmot elle dieid áiggiid agálaš heakkaváras. Sii šadde oaidnit fulkkiid ja oahppásiid jápmima. Ii oktage orron diehtimin, mo livččii galgan láhttet dien vártnuhis dilis. Áidna dorvu orui leamen Ipmilis. Nuba dalle heđiid siste olbmot rohkadalle Su eanet go várra goassige ovdal. Eadnánge lei viššalit logadan ipmilsáni, ja nuba son máhtii sámegiel kátkkesmusa olggul.

Dál mii eallit vuot sullasaš dilis, mas elle mu fuolkkit ja sogalaččat doppe mu mánnávuođa guovlluin čuohte jagi dassái. Nuba dálá dilli lea áinnas min nuorat sámebulvii buorre muittuhus das ahte mii eallit loahpa loahpa viehka eahpesihkkaris máilmmis - dál diet binnabánna virus lea buori muddui bissehan min beaivválaš eallima.

Gáldut: Anára kulturdoaimma jearahallanmateriála, Anára gieldda jietnaarkiiva, Tarinoiden Inari, Terveyskirjasto Duodecim, Siida ja Sámemusea sihke eadnán Jovnna-Niillas Mákká ja Gáppe-Jovnna muitalusat.