Fitnen Bielbajávrri boares sámegirkus vuosttas háve eadnerohki fárus geassit 1951. Girkus ledje bahkkadievva čiŋadan girkostallit. Sárdni dulkojuvvui sámegillii. Dan maŋŋá go Anára márkanii gárvvásmuvai dálá girku 1950-logu álggus, de Bielbajávrri boares girku ii leat šat leamaš olus anus. Dán áigge dat lea Anára gieldda okta mávssoleamos kulturhistorjjálaš oaidnámušain.

Bielbajávrri boares sámegirku lea suhkkes lagesbohtus guovdu ávdin guovllu. Dat lea nuorttasdavás, váile miilla duohken Anára márkanis. Geassit dohko lea bures dihkkáduvvon bálggis,man mielde duháhat turisttat fitnet jahkásaččat girkui oahpásmuvvamin. Boares muorragirku lea huksejuvvon 1700-logu loahpageahčen. Huksenvuogi dáfus dat sulastahttá Norgga riddoguovlluid boares muorragirkuid. Bielbajávrri girku birra lea dološ ássangieddi, mas leat eanaiduvvi hirsabarttat ja moadde goahtesaji muittuheamen dain áiggiin, go guhkemátkkálaččat lávejedje orodit dáin viesuin girkostallamiid áigge.

Smávvalágan girku vuođđu lea ruossahápmásaš. Dan okta čiehka lea várrejuvvon dordnii, man vuollegearddi gámmáris leahkkasa uksa ieš girkosálii, mas haksosta boares vistái mihtilmas mukkahádja. Das soames lávkki duohken lea áltár, man bajábealde seainnis lea šiervves ruossa. Sáles geahčadettiin gurutbealde lea sárdnestuollu goavddi vuolde. Sihke doartna beale seainnis ja sále gurutbealde lea lovttaš. Urgut eai leat, muhto luhkkárii lea várrejuvvon juogalágan hiŋgalaš. Dorjjohagat ja nurkefiellut leat čiŋahuvvon málejuvvon ornameanttaiguin ja muorračuohpastagaiguin. Oppalaš ivdnin lea violehttalágan čuvgesalit. Lovttas girkui geahčadettiin sáhttá juo measta oaidnit sámegárvvuide čiŋadan girkostalliid guldaleamen Sáni. Vaikko Bielbajávrri muorragirku lea viehka váttis mátkki duohken, de duháhat turisttat fitnet almmatge jahkásaččat oahpásmuvvamin dasa. Geasa beare lea dovdduidečuohcci vásáhus oaidnit min boarráseamos sámegirku okto goadnámin guovdu áidalas meahci.

čuovvovaččas muitalan Inarilainen-bláđi lohkkiide dain bottuin, maid vásihin eadnerohkiinan Bielbajávrri girkostallamiin geassit 1951. Ovdalgo Anára márkanii gárvvásmuvai dálá girku soađi áigge duššaduvvon girku sadjái, de girkostallamat dollojuvvojedje soađi maŋŋá geasiáigge Bielbajávrris.

Muittán vel bures iežan vuosttas mátkki Bielbajávrri girkui. Vázzileimme Anára márkanis iđitbeaivve. Mu beallji fáhtii máŋggalágan jienaid álgomeahcis. Beaivváža suotnjarat dávistedje bálgá beziid ja sogiid gaskka. Viimmat olliime Bielbajávrái. Oidnen muorragirku, mas ledje čáppa lásat ja juogalágan doardna.

Go jurddašan dalá ipmilbálvalusa Bielbajávrri girkus, de dat bohciidahttá mus máŋggalágan muittuid. Vel dálge sáhtán dego oaidnit dálá sámiid ja soames suopmelaččage, geat leat juo áigá jápmán. Dát lei vuosttas geardi, go ledjen mielde ná stuorra girkostallamiin.

Beaivesártnis báhppa sárdnidii álggos sivvadit ovdalgo beasai fártii. Dulka bajidii dađistaga jiena, ja sárdneguossit jaskkodedje sudno guldalit. Muittán mo báhppa dajai ahte ii oktage dain olbmuin, geat ledje dalle das báikki alde, sáhte einnostit mii dáppe Anáris dahpáhuvvá ihttin dahje donbeaivve. Dasa bastá dušše Ipmil. Sánit orro čuohcimin vuoras badjealmmái Basejár-Ovllái. Dat bibme eallinagi meahcis áigáiboađus rabban Ovllá. Báhppa sárdnidii fámolaččat buorádusas. Dasa lassin son gieđahalai eallima váivviid ja árbesuttu ja rávvestalai nuoraid eallima várás. Girkostallit guldaledje su sániid. Mu sáhkkes čalmmit čuvvo dárkilit, mii mu birra dáhpáhuvai. Dán girkus lei duođaid juoga mii čuzii olbmo čiekŋaleamos dovdduide.

Láđis sártniinis báhppa basttii gallehit deike čoahkkanan girkostalliid vuoiŋŋalaš dárbbuid. Vaikko girku lei buiga meahcis, de Sátni olahii gitta deike. Geahčadin olbmuid, geat čohkkájedje eatni bálddas. Girkomeanuid maŋŋá olbmot manadedje girkogieddái háleštit. Gietti duohken oidnui badjáneamen Luovttasmaš. Bielbajávrri girku lei duođaidge ceggejuvvon dolin erenoamáš vuogas báikái. Olbmot lonohalle ságaideaset. Dovden sis soapmásiid. Ledjen gullan eatnis, man garas eallin sáhtii leat ovdalaš áiggiid dáppe gaskkohagaid. Muhto dán girku lahkosiin dovden ahte gávdnui dán geafes guovllus lihkus dákkárge báiki. Dovden oktiigullevašvuođa dieidda olbmuide, geaid siste ledjen beassan bajásšaddat ja geat ledje leamaš oahpisteamen mu sámegillii ja sámevieruide.

Anáris 2000:s lágiduvvon Ánde Hánnobárdni Gihte sohkadeaivvadeami oktavuođas dollojuvvui smávva dilálašvuohta Bielbajávrri girkus. Dalle mus lei vuogas boddu ealáskahttit iežan dalá girkostallanmuittud. Duon dáhpáhusas divvet juo fargga 60 jagi, ieš lean vuorasmuvvan, ovddeš duovdagat leat muhtun muddui jávkan ja vajálduvvan. Muhto Bielbajávrri girku ceaggá ainge. Dohko láven ain dálge dávjá ohcalit.