Fuobmájin Inarilainen-bláđis ahte sámegiela ja -kultuvrra guhkálaš váikkuheaddji Helvi Poutasuo (riegádangoargu Nuorgam) lea guođđán min.

Muittán mo oahpásmuvven Helvii čakčat 1958 Avvilis, go son váccii gaskaskuvlla ja mun fas dalá "joatkkaskuvlla". Muhtun beaivve gullájin Helvi sámásteamen muhtun oahppiin. Su sámegiella lei mu mielas liekkus dego Detnui luoiti duottarádjagačča buljardeapmi. Nu ealas, čuoddjil ja geasuheaddji lei dat mu bealljái. Su gielas ledje dakkár dadjanvuogit ja smávva hearvvažat, mat geasuhedje mulágan oahppi, guhte ledjen gártan buiga sámegielat mánnán skuvlabálgá ala. Duon áigge ii lean moge dábálaš deaivat Avvila láhkásaš láttegilis olbmo, guhte lea nie gearggus háleštit iežas eatnigillii. Jerren Helvis, mo su mielas lei vázzit skuvlla dáppe suomagielat skuvlabirrasis Avvilis, sámi guovddášguovlluid olggobealde. Su orui váivvideamen dat ahte beasai nu hárve finadit ruovttustis doppe Ohcejogas.

Diet munno dalá deaivvadeapmi lea buorre ovdamearka das, mo kultuvra johtá min sámiid fárus, gos ihkinassii mii leažžatge. Ja jáhkášin ahte dalle čielggai mulágan meahcis bajásšaddan sámeoahppái ahte kultuvrra mearkkašupmi boahtá erenoamáš nannosit ovdan dalle, go mii sámit gártat eallinbirrasii, gos min iežamet eallinvuohki ii leat šat nu čielgasit oidnosis.

Maŋit háve deiven Helvi Helssegis 1970-logu álggus Sámi Čuvgehusearvvi dilálašvuođas. Dán ovdal lei geargan dáhpáhuvvat ollu; Helvi lei čállán stuđeantan Mäntsälä logahagas ja su ledje válljen Uusi Suomi -aviissa stuđeantanieidan 1962:s. Dát mearkkašii dan ahte son ja su sámesohkii gullevašvuohta ledje fuobmájuvvon riikkadásis. Sámegiela ja sámiid sajádaga dorvvasteapmi mearkkašedje ollu su boahttevaš eallinbarggu válljemii. Helvii ii lean doarvái ahte son ieš máhtii sámegiela muhto son háliidii maiddái buoridit sámegiela ja -kultuvrra sajádaga.

Helvi gulai dieid áiggiid daidda hárve sámenissoniidda, geat vulge allaoahpahahkii sámegiela stuđeret. Diet lei juo daninassii historjjálaš dáhpáhus. Dien deaivvadeami áigge munnje čielggai ahte son stuđerii Helssegis suomaugralaš gielaid. Ná sus lei šaddamin sámegiela ja kultuvrra dutki, sápmelašvuođa bálggesčuolli - sámi kulturváikkuheaddji, olmmoš, gean mii sámit áinnas dárbbašeimmet.

Go maŋŋelis oahpásmuvven buorebut Helvii, de fuobmájin ahte son dovddai bures dábálaš deanuleagi olbmo jurddašanvuogi ja giela. Son lei doaimmaheamen Sápmelaš-bláđi searválagaid Pekka Sammallahtiin, Samuli Aikioin ja Sulo Aikioin. Sivvan dasa ahte manin Helvi lei movttáskan sámegillii ja -kultuvrii vulggii su bajásšaddanbirrasis doppe Ohcejogas, gos eai lean vel su mánnávuođa áiggiid mašiinnat: dadjat juo buot dahkkojuvvui gieđain. Ja áinnas geasi áigge bargojuvvojedje buotlágan barggut.

Helvi doaimmai guhká sámiid válljen luohttámušolmmožin sámepolitihkas. Leimme sullii moaddelot jagi oktanaga lahttun Sámi Parlameanttas. Politihkkárin son máhtii guldalit, ovdanbuktit vuogas gažaldagaid ja láidestit ságastallama nu, ahte váldojuvvojedje ovdan máŋggat áigeguovdilis áššit, maidda sámit háliidedje nuppástusaid.

Sámepolitihkas Helvi máhtii váldit vuhtii sámeservoša siste bohciideaddji sierralágan oainnuid. Son lei objektiivvalaš iige lean čuollamid dušše daid "rivttesoahpalaš" sámeoainnuid beali. Su politihkalaš doaimmas vuođđun lei dat ahte sámeáššiid buoridan dihte dahkkojuvvon evttohusat galge vuođđuduvvat duohtaáššiide. Son lei háhkan politihkalaš bargomáhtu, go lei doaibman máŋggain komiteain ja bargojoavkkuin sátnejođiheaddjin ja áššedovdin. Helvi váikkuhii doaimmaidis bokte Sámi Parlameanttas, Sámedikkis ja Davviriikalaš sámeráđis dasa ahte sámeáššit buoriduvvojedje máŋggaláhkai láhkamearrádusain. Dien su vuođđobarggu vuođul dálá sámepolitihkkáriid lea álki joatkit.