Poasta gal jođii dolinge, vaikko dalle eai leange ráhpa geainnut dáppe Sámis. Okta poastabálggis jođii Anára Doivonjárggas Gihttelii. Dat manai gutkuid mielde jávrris nubbái, mohkkasalai dego ája ovddosguvlui ja loahpas joatkašuvai ássameahttun guovlluid čađa Bohkkái ja das ovddosguvlui gitta Gihttelii.

Anára márkanis jođihuvvui poasta máttás mannan 1800 -jahkečuođi áigge dušše Gihttela bokte. Danin lei ožžon álggus dát poastábálggis. Boares poastabálggis lei anus vel dán jahkečuođi álggus. Anára leansmánni doaibmabáiki lei dan áigái Doivonjárggas, ja son fuolahii eará bargguid lassin maiddái poastajođiheamis. Ja danin várra poastajođiheaddji galggaige čuovvut oalle dárkilit áigedávvala, vaikko poastamátki lei badjel 200 kilomehtera ovtta guvlui.

Poasta galggai jođihuvvot mearrádusaid mielde dušše oktii mánus dán gaskka, muhto dat lei liikká lossa bargu; poastaguoddi šattai oainnat geasi áigge gurput sealggis guoktelot kilo poastta. Ja go dálkkit ja siivvut eai lean álo buot buoremusat, de duođas oaččui gal poastaalmmái rahčat, jos áiggui fidnet poastta dohko gosa galggaige. Stuorra jogaid ja jávrriid galggai mannat badjel, vaikko eai lean álo olámuttos fatnasatge. Viiddis rivotjeakkit eai ožžon hehttet poastajohtima.

Maŋŋá dasto bohte veahkkin rovit, maid veagas poastaalmmái cevzzii vearrámus jekkiid badjel. Guhkit ledje maiddái dáluid gaskkat, guhkimus badjel 80 kilomehtera. Álggos go poastta jođiheapmi álggahuvvui ledje mátkki alde johttiid várás oaivvilduvvon ávdinstobut, muhto datge loahpahuvvojedje virggálaš anus ja báhce ávdimin luoskkagit. Sadjái báhce dušše gopmit, main bođiige oalle giksi poastajođiheaddjiide, geat šadde dávjá idjadit dáin stobuin.

Sáhtiiba muhtimin geavvat nuge ahte ássameahttun vuovddis bođii guovžačora poastaalbmá ovddal. Dábálaččat dákkár deaivvadeamit manne meattá almmá stuorát váttisvuođaid; guovžžat gudnejahtte poastaalbmá ja dikte su leat ráfis. Iige muđuige gánnáhan leat menddo dárki dán hommás. Go Anáris huksejedje girku, mii duššaduvvui dálvesoađi áigge, de huksensajis dárbbašuvvui ruovdegáŋga. Nuba Gihttela poastadikšu fálai vel poastaalbmái ruovdegáŋgga Doivonjárgii doalvunláhkai, vaikko 20 kilo lei juo muđuige dievvan.

Poastaalmmái loktestii dušše gáŋgga oalggi ala ja árvalasttii ahte iigoson dátge vel mana earáid lassin. Geavai vel nu lihkuheamet ahte neavrresdálkkit deive seamma áigái ja danin poastaalmmái maŋŋonii olles jándora dán mátkkis. Na leansmánni dieđusge bealkáhii albmá go poasta lei ná maŋŋonan. Poasta galgá jođihuvvot nugo lea mearriduvvon, ii leat lohpi báhcit mátkki ala láikkohallat, čearggui virgealmmái. Poastajođiheaddji ii lean mihkkige heahttás albmáid, son loktestii dušše ruovdegáŋgga beavddi ala ja dajai: "Ipmil go sivdnidii máilmmi, de áiggi birra son ii gal dáidán daiguin hoahpuiguin hállat maidige." Go leansmánni oinnii gáŋgga, de ii songe šat hállan maidige.

Dán poastabálgá gohčodedje Gihttela riidengeaidnun. Vehážiid geaidnu divvojuvvui vehá ain hávil erenoamážit Anára girkosiidda bealde, ja soađi maŋŋá dat divvojuvvui nu ollu ahte dan mielde beasai juogaláhkai Menešjávrri rádjai. Dán gaskkas lei maiddái dološ ávdinstohpu, mas poastaalbmát gárte dávjá idjadit, eandalit dalle go fáhtehalle neavrresdálkái. Muhto mihkkige ráfálaš idjasadji dat ii lean gal, dasgo doppe gopmahalai álo. Dá okta gobmemáinnas.

Poasta-Márte lei dakkár ráfálaš poastaalmmái, gii ii olus beroštan gopmiid rieibmudeamis. Dušše dalle go gobmi fallehii su sákkiin, Márte šattai vuodjelit dan jávkosii. Son lávii álo oađđit guhkes reŋkko alde sámeuvnna dola goardagis. Orui nu ahte gobmi guđii su juoga sivas ráfái. Márte lei vuot oktii oađđimin reŋkko alde. Dolla jáddagođii ja sámeuvdna oidnui dušše vehá skuotnjamin. Gobmi njágai sákkiinis poastaalbmá guvlui, muhto Márte ii beroštan das. Son háliidii oaidnit maid ipmašiid gobmi dainna sákkiin bargá. Son veallái áibbas jávohaga. Gobmi lei juo nu lahka ahte sággegeahči measta guoská Mártte muođuide, muhto son ii velge čuožžilan. Gobmi árvalii: "Dat lea mu beaŋka ja don galggat vuolgit das eret." Dál Márte njuikii čuoččat ja gobmi jávkkihii čihkosii. Son velledii fas reŋkko ala. Fargga lei juo gobmige vuot su bálddas ja árvalii: "Ithan don leat gusto vuolgán eret mu beaŋkka alde. Jos don leat das go mun boađán goalmmát háve, de dutnje geavvá funet."

Dál Márte háliidii duođas geahččat goabbá lea goabbá. Son velledii vuot reŋkko ala, muhto lei oktan bealljin ja čalbmin. Lei dakkár dovdu ahte iihan dan goassige dieđe gopmis go albmaláhkai suhttá, sáhttá bargat vaikko maid. Golle áigebottat iige mihkkige dáhpáhuvvan. Viimmat gobmi lahkona seaidneguora skoaba dego sáhpán. Márte oaidná mo gobmi guvttiin gieđain doallá sákkis gitta, ja dan čalmmit bullet vašis. Márte vurddii dassáigo gobmi lei doarvái lahka. Dalle son njuikii čuoččat, dohppii beaŋkkas gitta ja fađastii dainna gopmi nu ahte beaŋka luoddanii. Gobmi maiddái diđii čáhpodit dohko gos lei boahtánge.

Márte smávvii ákšuin bieđganan beaŋkka ja bálkkui stuhkaid dađistaga uvdnii. Árvalii vel loahpas: "Dán beaŋkka it gal dáidde oamastit." Ja dan maŋŋá gobmi attii ráfi Mártii. Na muitalii munnje Lusmmi Issát (rieg. 1925 Anáris).