Čakčamanu loahpabealdi lei Min Áiggis muitaluvvon Jovnna Ánde Veasta maŋimuš girjji "Árbbolaččat" goalmmát oasi birra. Go logadin Arbbolaččat raiddu maŋimuš oasi, smiehtadin dan ahte mii dat aiddo lea mii biddjá olbmo čállit. Vissa lea nu ahte albmot lea hui hearkit vaimmu dovvduide mánnán ja nuorran dallego mihkkege eadnanlaš arga ii leat billistan ja mollen su dovdduid eakti- ja varasvuođa. Árbbolaččat girjraiddu deavsttat goitotge čájehit, mo sámiservvodagas áigi lea rievdan.

Árbbolaččat lea áivve earálágan go oktage dán rádjai sámegillii čállojuvvon girji. Máŋggat áššit maid birra gáipmi čállá, eai leat vejolaččat eará go Badje-Deanu sámegiel servodagas. Gáibmi muitala álbmogis, mii ii leat vel manahan jie jiezas jahku sápmelašvuhtii. Čálli lea lihkostuvvan iežas mánná- ja nuorravuođa vásehusaides suddadit su dán áigge vásehusaide nu bures, ahte lea riegádan erenomáš buorre čappagirjjálašvuhtii gullevaš girjeráidu Árbbolaččat. Veardállan ii leat vejolaš, go dán rádjai eai leat čállojuvvon dakkár girjjit maidda sáhttášii veardádallat.

Árbbolaččat raiddu goallmmát oasis čájeha čielgasit, ahte girječálli lea sápmelaš realisma govvejumi ovdavuoján. Son lea varra ožžon jurdagiid Badje-Deanu rikkis sámegiel birrasis. Su čállin stiilai ii gula retotihka iige máilmmibuorideapmi. Deaksta čájeha maid ahte son diđolaš birasdahtti máilmmis ja das maid dat vuordá sis ja maid sii vurdet das. Olbmuid gaskavuođat ja vuorruvaikkuhus leat su guovddáš faddagat. Stiilla njamasta lohki farrosis, dat leat roahka, seammás hui realisttalaš ja njuolgat. Su olbmuin lea biergu ja dákti, sin earálágan vuorbbit gesset lohki veagal farrosis. Vaikko Árbbolaččat ráiddu vuolggajurddan lea Deatnolaš árbi, de maŋimuš oasis son govve maiddái otnabeaive váttisvuođaid ja argga.

Árbbolaččat girjjit lea viiddes govvejupmi sámegielservvodaga dilis, mas oidno, ahte olles servddodat lea nuppástuvvamin. Dan govvemis girječálli čájeha ahte son lea eallima ja smavva olbmo bealušdeaddji. Jovnna Ánde lea produktiivvlaš, muhto maiddái gielalaččat čeahpes girječálli, gii dutká krihtalaččat sámegielservvodaga ja olbmuid jurdagiig dego ieš livčče ovttas siinguin das mielde eallimin. Su aŧestuvvon olbmot ohcet iežas, dahje olbmo eallima eavttuid. dahje geainnu duohtavuhtii. Sii leat goitotge dan man eadnásat leat eain eanet mearis: olbmot geat elat gartan doaresbeallai váldoservvodaga rávnjjis. Vuogáiduvan lea váttis, aŧestusa sivat leat máŋggat: mo galgašii váldit vuosta ođđa áiggi hastalusaid, mannatgo mielde dahje bahcit olggobeallai.

Jovnna Ánde Vesta lea dál okta mearkašahtti sápmelaš girjčáliin Davviriikain, sápmelaš realisma čállima meaštir ja dakkár girjáčálli mii govve sápmelašservodaga rastádieđálaččat. Son šaddai dovvdusin "Čáhcegáddai nohká bálggis" girjji bokte, mas son govve su su áhčči gaskavuođaid. Vaikko Árbbolaččat lea fiktiivvalaš hápmái čállojuvvon govvejupmi sámegiel servodagas eallán ja ealli olbmuid birra, sáhttá fuopmát ahte čálli lea mánná- ja nuorravuođa áigge deaivan juos guđegelágan olbmuid, bahpaid, sárdneolbmuid, virgeolbmuid, geafes ja riggesolbmuid, badjeolbmuid, eanadoalliid, oahpáheaddjjiid, gávpejasaid jnv.

Girjeraiddu Árbbolaččat lea erenomaš buorre čájáhus das mo mánná- ja nuorravuohta sámegielservvodags lea ovddidan ja njuorasmahttán su sosialalaš ipmárdusa. In jáhke ahte álmmá daid čiekŋalis vásehusaid haga, gáimmis livččii šaddan dat girječálli, gii livččii muđui bastán čállit Árbbolaččat raidui gullevaš golbma girjji. Mun navddán dan stuorra riggodahkan oppa sápmelaš čáppágirjjálašvuhtii.