Geassemánu 11. beaivve almmustahtte 1998 Avvilis Anárjávri-symposias Anárjávrri guoski doarisdieđalaš dutkamuša. Anárjávri-dutkamuša ulbmilin lei čielggadit jávrri dálá dili ja ovdáneami, dulvadeami váikkuhanmekanismmaid sihke dulvadeami ja guollešlájaid dikšundoaimmaid ovddidanvejolašvuođaid. Dutkamuš buvttii ovdan maiddái dieđuid mo lágidit Anárjávrri dili čuovvuma, anu ja dikšuma. Dutkamuša vuođul leat addán rávvagiid guollešlájaid dikšuma, guollebivddu, dulvadeami, čázádaga dili čuovvuma ja dieđiheami várás.

Anárjávrri čáhci lea eanaš earenoamáš ja deavdá maid čavges kvalitehtakriteraid. Dutkamušaid mielde jávri ii leat šaddamin liiggás šattolažžan, muhto baicca čáhcekvalitehtamateriála čujuha buoretbutge, ahte jávri lea guoiramin. Lea duohta, ahte sedimeantadutkamušas vuhttui š980-loahpas álgán liiggás šaddan. Seamma áššái sáhttá čujuhit maiddái šaddoplanktončuovvumušain fuomášuvvon ovttaskas deabbojoavkkuid lassáneapmi. Goittotge juo čáhcekvalitehta ja šaddoplanktona vuođul Anárjávrri sáhttá ain atnit guoira ja guollebuvttadusa dáfus juoba menddo veagahis čázádahkan.

Anárjávrái boahtti veahkaávdnasiin badjel 90 % lea eret luonddudoidásemiin ja gahčahagain. Báikkálaš veahkanoađi sáhttá Anárjávrri geažil atnit uhca čuolbman iige earenoamáš doaibmabijuid leat dárbu čujuhit. Muhtin guovlluin (Avviljoganjálbmi, Nâŋŋavuonâ) goittotge čázi kvalitehta galggašii čuovvut eambo, vai fuomášuvvo jus dilli ovdáná heajut guvlui.

Anárjávrri suvrunovdáneapmi orru njohcon, ja mannan jagiid leamaš vuohttimis uhcánaš, ahte vuostáiváldinnávccat leat máhccan. Anárjávrri čázádagat suvrot herkket ja dan dihte leat buorit sivat geahpedit suvrudannoađi. Suvrudannoađđi boahtá eanaš Guoládaga industriija nuskkiin ja dan geahpedeapmi lea čájehan iežas hui váttisin.

Anárjávrri dulvadeapmi lea čuohcán gáddeguovllu eallagiidda ja guollešlájaide, várra maid loddešlájaide. Váikkuhusat leat eanaš čuovvumuššan nuppástusain, mat leat dáhpáhuvvan bajimus gáddeavádagas. Dulvademiin loktejedje čáhceallodaga gaskamearálaččat badjel mehterbeali, man dihte ovddit gáddešattut jávke ja gáddeavádaga erošuvdna lassánii. Dulvadeapmi lea bistán juo 50 jagi, man áigge gáddeluondu lea muhtin oassái geargan vuogáiduvvat ođđa dillái. Gáddeavádaga ealašlájat leat dán áigge eanaš stáđásman. Spiehkastahkan leat sáttogáttit, mat eahpestáđis birrasin eai heive šattuide ja botneealliide. Gátti stáđásmuvvamis lea leamaš buorit váikkuhusat gátti ealašlájaide. Ovdamearkan gáddeluktit leat leavvagoahtán ruovttoluotta boares šaddanbáikkiide. Dát váikkuha eahpenjuolga maid guliid bibmui, go gáddeavádaga ealliplankton lassáná.

Dál dulvadeami mearkkašahttimus váikkuhusat gáddeavádagaide leat čuovvumuššan čáhceallodaga nuppástusain rabas čázi áigge. Luonddudilis Anárjávri coahku dábálaččat dulvvi maŋŋá, dulvaneami áigge čáhci lea bisson seamma allodagas máŋga jagi dahje loktanan čavčča guvlui. Dát lea geahpedan gátti badjeoasi šattuid nu, ahte dat lea unnidan ovdamearkka dihte luktái heivvolaš sajiid. Dasa lassin dulvadeami badjerájis alla čáhceallodat lea lasihan gáttiid gollama, go rávdnjeerošuvdna čuohcá measta šattohis seakka avádahkái. Dálvvi áigge čázi coahkudeamis ii leat Anárjávrris stuorra mearkkašupmi, go čázi šerresvuođa dihte ávkkálaš čáhceavádat ollá čikŋosii ja dušše unna oassi das jiekŋu.

Dutkamušas leat guorahallan earálágan dulvadangeavadiid váikkuhusaid gáddeavádaga eallagiidda, guliide, guollebivdui, astuáigge atnui ja fápmodollui. Molssaeaktun ledje ng. lunddolaš dulvadeapmi, ollašuvvan dulvadeapmi, ekologalaš dulvadeapmi (guokte molsssaeavttu) ja fápmodoallodulvadeapmi.

Lunddolat, cohkon geassečáhceallodatritmii sirdin viiddidivččii áibmoođjošattuid gávdnonguovlluid. Gáddealliplankton ja botneeallit lassánivčče, mii buoridivččii guliid biebmodili. Dulvadangeavadiid veardideapmi čájehii goittotge, ahte dálá čáhceallodatritmmas čielgasit lunddolat ritmii sirdin dagahivččii stuorra fápmoekonomalaš dáhpaid. Daid dagahivčče golgademiid lassáneapmi fápmorusttegiid meattá ja elebuvttadusa sirdin dálveáiggis geasseáigái. Meattágolgadeamit dagahivčče čielgasit vahágiid maiddái Báhčaveaijoga ealániidda.

Báhčaveaijoga čáhcefápmorusttegiid jahkebuvttadus lea sullii 200 miljon márkki, mas Anárjávrri dulvadeami ossodat lea árvvu mielde 10 miljon márkki. Dálá dulvadangeavat lea mearkkašahtti unnit go maid dulvadeami vuolle- ja badjeráját dahket vejolažžan. Nuba ávki, mii boahtá fápmoekonomiijai, lea maiddái unnit go teorehtalaš alimus mearri. Dulvadanávžžuhusaid ráhkadettiin galge vuolgit das, ahte dat eai oaččo dagahit Báhčaveaijoga čáhcefápmobuvttadussii mearkkašahtti dáhpaid.

Anárjávrri dulvadanlobi dálá ráját leat viehka loažžadat eaige dat ráddje Anárjávrri dulvadeami ovddideami. Danin ii leat dárbu nuppástuhttit dahje dárkkistit dálá lohperájáid. Dutkamušaid vuođul ávžžuhit geahpedit dulvadeami vahágiid nu, ahte vuoliduvvojit alimus čáhceallodagat ja garvojuvvojit menddo vuollegis čáhceallodagat geasset. Dát geahpedivččii gáttiid fierrama ja gollama Anárjávrris ja Avviljogas. Coahkudeamis livččii ávki maiddái astuáigge atnui ja guollebivdui ja Báhčaveaijoga čáhcefápmobuvttadeapmái. Rávvagiin buktet ovdan maid, ahte geasset figget coahkudit geassečáhceallodahkii dalle, go dat lea vejolaš ja fápmoekonomalaš oainnut leat váldon vuhtii.

Anárjávrri ordnendoaibman lea leamaš dulvadeami dihte fierran derpmiid suddjen. Dulvesuddjema dihte daid leat dahkan maid Avviljogas. Derpmiid suddjen geahpeda fierrama ja stáđásma gáttiid ja sáhttá nu veahkehit šattuid leavvama. Suddjemis dábálaččat geavahuvvon stuorra geađggit váikkuhit goittotge čáhceduovdagii. Ordnemis ja ollašuhttimis galgá dán dihte eambo go ovdal giddet fuopmášumi dáid luonddugáhtten- ja duovddaváikkuhusaide. Maiddái ođđa ordnenvugiid ávžžuhit ovddidit.

Anárjávrri guollešlájaid dikšuma ja dasa váikkuheaddji dahkkiid čielggadedje máŋggabeallásaččat. Dutkamusaš guorahalle ee. Anárjávrri guolledoalu dikšun- ja ovddidandoaimmaid guovlluekonomalaš váikkuhusaid ja gánnáheami, guollešlájaid gaskasaš vuorrováikkuhusaid, veajetgilvima váikkuhusaid ja guolleekonomalaš dikšuma ovddidanvugiid.

Anárjávrri dili ja anu stuorámus čuolbma lei 1990-logu álggus guollešlájaid fuones dilli. Stuorámus sivvan dása lea leamaš biebmodili ektui menddo stuorra beahtoveajetgilvin, man dihte veajehat leat jápmán olu, daid šaddan lea hedjonan ja earenoamážit dápmohiin leamaš olu luhtehasat. Beahtoveajetgilvimiid ekonomalaš buvttadus leamašge 1990-logu álggus heitot. Stuorra beahtoveajetgilvimat leat geahpedan bealis máivvi ealáskanvejolašvuođaid. Maiddái čuovžaveajehiid leat gilván menddo olu ja daid buvttadus lea leamaš viehka unni. Menddo stuorra žuovžaveajetgilvimiin eai leat goittotge nu viiddes heajos váikkuhusat guolleservodagas go menddo stuorra beahtoveajetgilvimiin. Biebmodili ja guollebivddu ektui menddo stuorra veajetgilvimat leat ekonomalaš resurssaid skievttideapmi. Dat dagahit nuppástusaid guolleservodagas ja dasa lassin hehttejit guollebivddu ja guliid kvalitehta.

Guollešlájaid dikšunrávvagiin dehálamos lea gilvimiid geahpedeapmi. Earáid earret dulvadangeatnegasvuohtan dahkkon gilvimiid Anárjávrái galggašedje heaitit doaisttážii. Dasa lassin galggašii joatkit geatnegahtton gilvimiid geahpedandoaimmaid. Dilli buorránivččii maid jus sirdásuvvošii ng. vuogáiduvvi geatnegahtton dikšumii, mas gilvimiid dagadettiin váldo vuhtii guolle- ja guollebivddu dilli. Menddo stuorra gilvimiid hehttehusaid sáhttá geahpedit maid nu, ahte lasihit Anárjávrri gáddeavádaga buvttadanávccaid dulvadeami ovddidemiin. Maiddái doarvái fámolaš ja riekta ordnejuvvon guollebivdduin sáhttá lasihit veajehiid ekonomalaš ávkki.

Dahkkon dutkamušaid mielde guollešlájaid golgamis Anárjávrris vulos Báhčaveaijohkii ii leat jur mearkkašupmi Anárjávrri guollešlájaide eaige ná guliid golgama eastimii leat ákkat. Dutkamuša ávžžuhusain lea giddejuvvon fuopmášupmi dieđiheami lasiheapmái ja diehtojohtima buorideapmái eará intreassajoavkkuid gaskkas. Anárjávrri anu ja dikšuma ulbmilat leat hui máŋggaláganat. Earálágan oannuid vuhtii váldin ulbmiliid dagadettiin lihkostuvvá buoremus, go diehtojohtin dáhpáhuvvá nu dalánaga ja njuolga go vejolaš. Ávžžuhusain deattuhit earenoamážit áššedovdiid ja mearrádusaid dahkkiid dieđihangeatnegasvuođa ja duođalaš vuođulduvvama dieđiheapmái.

Anárjávri-dutkamušas bohte ovdan dutkanfáttát, main oassi addá dieđuid guolledoalu ovddideami, dulvadeami hehttehusaid geahpedeami ja čázádaga dili čuovvuma várás. Oassi dáin lea easka vuođđodutkamuš. Vuoi Anárjávrris dahkkon guolledutkamuš bálvalivččii nu bures go vejolaš guolleekonomalaš ordnema, de galggašii guolledutkamuššii ráhkadit guhkit áiggi strategiija. Dutkamušdieđut dárbbašuvvojit earenoamážit das,mo geatnegahtton gilvimiid earálágan ollašuhttinnmolsaeavttuid váikkuhit. Dulvadeami váikkuhusat leat oassái dovdameahttumat njoaiddogáttiin ja earenoamážit Avviljoganjálmmis, mii buvttada eanemus Anárjávrri ekosystemas. Galggašii čielggadit makkár vejolašvuođat leat geavahit gáddeavádaga molsaevttolaš ordnenvugiid, mat livčče lunddolabbot ja duovdagiidda buoret vuogáiduvvi go dálá vuogit. čázádaga dili čuvodettiin galggašii giddet fuopmášumi čáhcekvalitehta lassin maid biologalaš nuppástuddiide. Dutkamuša geažil miellegiddevaš dieđuid buvttašii Anárjávrri ja Báhčaveaijoga vuođđobiologalaš čielggadus, mii sáhtášii buoridit jávrri dili einnošteami ovttas dárkilot sedimeantadutkamušain.

Máŋggádieđalaš ja Suoma rájáid badjel dahkkon dutkamušprošeaktan Anárjávri-dutkamuš lei gudneáŋgir figgamuš čielggadit jávrri dálá dili ja buoridit geavahaneavttuid. Guovddáš ulbmilin lei buvttidit dieđuid doarjut mearrádusaid, mat gusket Anárjávrri anu ja dikšuma. Dát ulbmil lihkostuvai. Dutkamuša vuođul leat álggahan doaimmaid geahpedit Anárjávrri veajetgilvimiid. Dutkamuš buvttii ovdan dieđuid das, mo dulvadeami hehttehusaid sáhttá geahpedit dagakeahttá fápmodollui mearkkašahtti dáhpaid. Earenoamáš ášši lea leamaš, go dutkiid, čázádagaid geavaheaddjiid, eiseválddiid ja mearrádusaid dahkkiid gaskasaš diehtojohtin ja oavttasbargu leat buorránan.

Ruovttoluotta